Su malunká kočenka … a su moc hodná. Moju maminku přivezla zdaleka nějaká holka. Vlastně jí musím poděkovat, že udělala aspoň něco … Ale už si nás nevšímá, zůstaly jsme samy. Moje bratříčky a sestřičky mi vnoci odnesla zlá kuna, když maminka odešla. Když přijde veliký pes, zakousne i mě. Mráz jsem ještě nezažilo, ale prý přijde a ani se nezeptá a taky prý hrozně studí. Většinu dne běháme s mamkou po dvorku, já si hraju a když se mi chce, lehnu si tam do takové veliké plachty, kde je docela sucho a čisto. Maminka se lidí trochu bojí, protože říká, že jsou zlí, ale já se s nima docela kamarádím. Taky tam majou takovou velikou mourovatou kočku, která na mě vždycky hrozně prská a ta si spává v tom velikém bílém domě v takové velikánské teplounké dece … Jé to já bych si taky takhle přála žít a bydlet a ostatní by mi otevírali dveře když bych chtěla a když bych chtěla, tak by mi vytáhli z takového velikého bílého nějaké jídlo, nebo koupili voňavé granule … Ale venku to nemáme, vlastně my nic nemáme a jen se bojím … Kdo je to ten Mráz?! A třeba si mě nakonec někdo vezme, co vy víte … ? a prý si pro mě napíšou, nebo zavolají takovým sluchátkem … P.S.: Mám trochu bílé ucho jak jsem barvilo barák, ale snad to moc nevadí … !