Biogenní aminy včetně histaminu jsou obsaženy také ve výrobcích živočišného původu: sýry, fermentované uzeniny. Nebezpečný může být obsah histaminu v některých rybách, kde se činností mikroorganismů může při skladování vytvořit toxické množství dříve, než se ryba projeví senzoricky jako závadná. Otravy (tzv. scombroid poisoning) byly popsány např. u tuňáka, ve kterém vzniká histamin hlavně činností mikroorganismu Achromobacter histamineum, zvláště v teplém ročním období. Maso tuňáka, makrely, či sleďů obsahuje značné množství volného histidinu, ze kterého dekarboxylací histamin rychle vzniká. Toxická reakce se může objevit i u zdravého člověka během půl hodiny od konzumace. Ve vzorcích tuňáka japonského původu byly zjištěny vysoké koncentrace (až 1 g/kg i více), ale v evropských úlovcích nebyly takto vysoké koncentrace nikdy zjištěny.

U zdravého člověka existuje regulační mechanismus, který je schopný pomocí enzymů zvládnout toxické účinky histaminu. Větší množství histaminu a nebo jiných biogenních aminů (putrescinu, kadaverinu, spermidinu, sperminu, agmatinu aj.) může tento systém přetížit. Toxický účinek zesiluje i požití alkoholických nápojů. U osob citlivých na přítomnost histaminu v potravinách se mohou vyskytnout akutní dýchací obtíže, pokles krevního tlaku, zbrunátnění, kopřivka se svrběním, nevolnost, žaludeční křeče, průjem a bolesti hlavy.